DSC02954.jpg

DSC02954.jpg

DSC02939.jpg

DSC02939.jpg

DSC02933.jpg

DSC02933.jpg

DSC02924.jpg

DSC02924.jpg

DSC02921.jpg

DSC02921.jpg

Den druhý

Ráno po snídani vyjíždíme na vrchol Semnoz, odkud je krásný výhled na Alpy a Mont Blanc. Po návratu do aut nás čeká sjezd z vrcholu po klikatých silničkách do údolí a naše cesta končí v Aix les Bains. Vaříme na stejném místě jako loni, tentokrát ale tortelíny se sýrovou omáčkou. Po obědě jdeme na koupaliště, kde zůstáváme až do večera. V závěru dne vyjedeme na další masiv - tentokrát Revard, odkud je neuvěřitelný výhled na Aix les Bains, celé jezero i údolí. Kousek pod vrcholem zajíždíme na skrytou louku, o které víme z loňska. Rozděláváme stany, kuchyň pod markýzou a vaříme polévku. Děti hrají různé hry (opilá štafeta, hledají tajenku v lese) a smějí se na celé kolo, okolo desáté jdeme spát.

 

Den třetí

V noci hodně pršelo, a jelikož si někteří jedinci nechali otevřené větrací okna stanů, mají ráno všechno mokré. Po snídani balíme stany, daří se nám bez problémů z rozmočené louky auty vyjet a směřujeme směr Grenoble. Cestou u tekoucí vody myjeme nádobí, mažeme chleby se sýrovou pomazánkou na svačinu a kolem poledně jsme v Grenoble, kde nabíráme do aut naftu, měníme plynovou bombu a pokračujeme do parku Vercors konkrétně k jeskyni Choranche. Před jeskyní obědváme čínu s rýží, a pak nás čeká prohlídka ohromné krasové jeskyně s množstvím stalagmitů a ještě více stalaktitů (rostoucích z vrchu dolů). Podzemní prostory procházíme hodinu. Pak projíždíme krásnými kaňony parku Vercors a večer po osmé hodině zastavujeme u městečka Luc en Diois. Jde o místo, které již  známe z loňského výjezdu. Děti se mohou umýt v potoce, čistíme pořádně auta, desinfikujeme nádobí. Zapínáme na plný výkon Webasko ve Fordu a měníme ho v saunu, kde sušíme všechny mokré věci rozvěšené na sedmnácti sedačkách. K večeři máme krupicovou kaši a okolo desáté jdeme zase spát.

 

Den čvtrý

Ráno jsme se probudili do krásného dne, všude již voní tymián, levandule, jalovec, rozmarýn.... Prostě jsme již v jižní Francii. Přesně v 9.00 vyrážíme k řece Ceze. Projíždíme malebné kaňony a v jednom z nich svačíme. Před naším cílem, kousek před St. Esprit, zajíždíme na parkoviště, kde je záchod, pitná voda, stolky a krásné hřiště na basketbal. Zatímco děti hrají hry, připravujeme vepřové maso na mrkvi a brambor, které všem moc chutnají. Po krátké zastávce v Aldi, kde dokupujeme potraviny na další dny, dorážíme k řece Ceze. Jedná se o řeku tekoucí mezi skalami, ze kterých se dá do řeky skákat. Voda je průhledná a teplá. Večer procházíme město Orange, kde se každý tým musí vyfotit alespoň s pěti oranžovými předměty. Nejkreativnější fotka získává malé ocenění. Noc trávíme na břehu řeky Rhóny pod malebnou zříceninou hradu, na místě známém z minulého roku jako tymiánová louka. Letos není posekaná, a proto musíme nejprve místa pro stany důkladně připravit. Kladivem odstraňujeme přítomné bodláky. Večer si pouštíme videa s Remi Gillardem, známým mimem, a smějeme se na celé kolo.

 

Den pátý

Ráno jsme se probudili na tymiánové louce poblíž městečka Chateauneuf du Pape. Již ve čtvrt na deset se nám podařilo nasnídat, sbalit stany a vyjet do Avignonu. Nejprve jsme v Avignonu navštívili nádherný Decathlon, který se jen tak nevidí, potom jsme jeli do centra města, kde děti hrály hru a prohlížely si různé pamětihodnosti. Kuchaři zatím uvařili boloňské těstoviny kousek za městem a vrátili se s auty a hotovým jídlem vyzvednout zbytek výpravy, abychom vyjeli směr Arles a cestou se na nějakém odpočívadle naobědvali. Čtyři děti však na místo setkání nedorazily, a tak se nám dobrodružná hra v Avignonu protáhla do odpoledních hodin. Všichni si toto dobrodružství moc užili a mají z tohoto města mnoho nádherných zážitků, které budou jistě rádi sdílet. V kompletní sestavě jsme vyrazili směr pláže Piemanson, cestou jsme nakoupili zásoby jídla v Arlesu a v Salinu du Giraud  doplnili vodu, umyli nádobí od oběda a rozloučili se s civilizací. Z tohoto posledního města se jede ještě deset kilometrů deltou řeky Rhóny až k místu, kde se vlévá do moře. Kolem jsou jen slatiny plné plameňáků a na konci  jsou pláže, kde bydlí dobrodruzi, hippies... a následující dny také naše výprava. Je to místo, kde spíme přímo na pláži, koupeme se neustále v moři a zdejší atmosféra je nepopsatelná. Večer jsme řádili v krásně teplém moři, dali jsme si teplé párky a za šumění moře se uložili ke spánku.

 

Den šestý

Zůstáváme na pláži Piemanson celý den. Hrajeme hry na pláži, koupeme se v moři a dáváme si dobré jídlo - polévka, šišky s mákem a krevetový salát - vyrobený z krabích tyčinek. Odpoledne dostává každé družstvo jednu jehlu na šití. Musí obejít zdejší osadníky a vyměnit jehlu za něco jiného. Získanou věc pak vyměňují dál za další a další věci. Za dvě hodiny se hodnotí, které družstvo získalo nejlepší úlovek. Večer se fotíme na pláži při západu slunce.

Dnes jsme měli, stejně jako minulý rok, setkání na pláži s fotografem z časopisu Elle a udělali jsme spoustu hezkých fotek. Letos vzal s sebou i mladšího kolegu Křeňka.

 

Den sedmý

Ráno balíme naše ležení a projíždíme rezervaci Camrgue. Cestou zastavujeme u jezer plných plameňáků a fotíme je. Obědváme na parkovišti v městečku Aigues Mortes. Po obědě pokračujeme do Montpellieru, kde dokupujeme zásoby a navštěvujeme zdejší Decathlon. Cestou děti sledují Piráty z Karibiku a  v podvečer přijíždíme na Portiragnes plage. Z minulého roku víme o místečku kde je záchod a sladká sprcha, dají se zaparkovat auta a přespat na pláži. Děti  po večeři ještě hupsnou do vody, konečně se pořádně umyjeme a zítra budeme pokračovat dál.

 

Den osmý

Ráno se probouzíme za šumění moře pod širákem na pláži v písku. Po snídani hurá do moře - kluci hrát beachvoleyball a kuchaři připravovat oběd, který byl dnes už v pravé poledne. Jen co sníme 100 nožiček uzenin, neboli 50 párků, a 8 litrů bramborové kaše, vyrážíme směr Carcassonne. Tam každé družstvo dostává 2,50 EU a vítězem se stává to, které za danou sumu nakoupí více věcí. Prohlížíme si město, kupujeme zmrzliny a nám s Arpádem dělají v nějakém kosmetickém salonu peeling na rukou. Přeci jen by kuchaři měli mít stále čisté ruce. Večer pokračujeme k jezeru v podhůří Pyrenejí u městečka Montbel, kde na břehu rozděláváme stany a připravujeme se ke spánku.

 

Den devátý

V noci jsme měli noční hru, při které se někteří namočili v rybníku. Celý následující den pak zůstáváme u jezera a hrajeme hry. Sluníčko nesvítí, je chladno, koupat se nedá, ale na hry je to počasí dobré. Kromě tajného ukrývání pokladů a slídění po úkrytu nepřátelského družstva vrcholí celotáborová hra bitvou na otevřené louce. Děti si od rána vyráběly čepice a meče, které pak využily v boji. Cílem hry bylo nasbírat co nejvíce bodů - to dělali sběrači na konkrétních místech, vojáci chránili své sběrače před nepřáteli. O život přišel ten, kdo se neubránil a protivník mu papírovým mečem srazil čepici z hlavy. Pokud se tak stalo, musel hráč do svého domečku, aby získal nový život - tedy možnost nasadit si znovu čepici na hlavu. Všichni hráči propadli bojovému nadšení a dali do hry všechno. Večer bylo vyhodnocení celotáborové hry a vítězné družstvo získalo odměnu, poražené pak cenu útěchy.

 

Den desátý a jedenáctý

Ráno se probouzíme opět na pláži v písku za šumění moře. My s Martinem vyřizujeme nějaké záležitosti na místní policii, jelikož se zdejší četníci nedokáží domluvit, co vlastně platí a my to musíme zjistit. Jedna četnice nás poslala na parkoviště camping car, kde to prý budeme mít pohodlné, v noci nám pak jiný policajt dal pokutu, že stojíme na parkovišti vyhrazeném jen pro camping car. Museli jsme jít ráno na místní policii, kde jsme naštěstí tyto dva četníky zastihli pohromadě. Ti se mezi sebou dohadovali a nakonec nám pokutu odpustili. Krátce řečeno ve Francii jsou moc milí četníci a ještě nikdy jsme s nimi neměli problém. Nyní jsme však narazili na nějakého ambiciózního hlupáka. Vše dobře dopadlo a po snídani balíme, doplňujeme zásoby vody a opouštíme definitivně moře. Jedeme k Pont du Gard. Prohlížíme si toto římské dílo, koupeme se v Gardu a obědváme různé párky s fazolí. V šest večer již opouštíme definitivně Provence a jedeme zpět do Annecy. Cestou na jednom odpočívadle vaříme večeři a v jednu hodinu po půlnoci se dostáváme až k Albertville. Jsme již dost unavení, a tak u jednoho parku, kolem kterého projíždíme, zastavujeme. Uprostřed noci za vydatného deště rozděláváme blízko nějakých fontánek naše stany a do půl hodiny již usínáme. 

 

Den dvanáctý

Ráno ještě pršelo, a tak máme všechno promočené. Již kolem osmé balíme stany, abychom nikoho ,,nerušili,, a pokračujeme dál do Annecy. U jezera zastavujeme na krásné pláži, a jelikož je teplo, sušíme věci, dospáváme noc a koupeme se v jezeře. Po pozdním obědě jsme odjeli z Annecy směrem na Ženevu. Před Ženevou jsme se zastavili v nákupní zóně v Annemasse nakoupit dárky a v 19:00 jsme definitivně opustili Francii. K večeři jsme si dali pršut a krabí salát na odpočívadle za Ženevou a momentálně směřujeme k Bodamskému jezeru, kde bychom rádi přespali.

 

Den třináctý

Akce skončila příjezdem výpravy do Prahy v neděli odpoledne v 16:00.

 

Francie jih 2012

Video z výjezdu

 

Den první

Odjezd od sborového domu se podařil již ve 21:00. Děkujeme všem rodičům za včasné a pečlivě připravené předání dětí.

Před Plzní jsme projeli pořádnou bouří a střešním oknem nám začalo zatékat do Forda. Jelikož se v Německu počasí zklidnilo, zvládli jsme projet až k Ženevskému jezeru bez větších problémů a velice rychle. V Evianu jsme navštívili již v 11.00 Decathlon a někteří si pořídili oblečení a vybavení potřebné pro naši cestu. K jezeru v Annecy jsme dojeli okolo jedné hodiny a přivítalo nás nádherné počasí a teplé jezero. Řidiči si na břehu schrupli a děti se koupaly až do 17.00. Potom jsme jeli na prohlídku historického centra města Annecy. Večer jsme vyjeli na masiv Montagne de Semnoz, postavili stany, uvařili večeři a již kolem deváté hodiny zalezli do stanů, abychom si po dlouhé cestě pořádně odpočinuli. 

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now