Den druhý

Konečně máme trochu signál, tak pokračujeme ve zprávách. Ráno jsme se po rozcvičce a snídani u Jezera Starých Kováren vydali směrem na Saint Quentin. Cestou jsme se stavili na malém hřbitově, kde jsme doplnili zásoby vody, umyli nádobí a děti si tam zahrály hru. Vítězové byli povýšeni a pokračovali jsme dále. V Saint Quentinu jsme poobědvali torteliny se sýrovou omáčkou, děti si prohlédly katedrálu v centru a našly kešku. Ve městě jsme navštívili také další Decathlon a pak jsme už vyrazili k řece Sommě. Zde jsme našli malebnou loučku v Eclusiér Vaux v přírodní rezeraci u meandru řeky. Děti si zde zahrály několik her a kuchaři se vydali najít nějaké místo na spaní. Loučka u řeky v Eclusiéru se nám zdála trochu moc na očích. Nakonec našli za vesničkou Suzanne krásné místo - také u řeky Sommy - ale pěkně schované. Postavili jsme stany, snědli večeři a děti poslali spát okolo desáté. V noci jsme se společně pustili do vaření jídla na druhý den, protože jsme na klidném místě a je krásný vlahý večer. Celý dnešní den bylo opět dost veliké horko, ale všichni měli dostatek vody.

Den třetí

Dnes jsme se vzbudili do kvákání žab a zpěvu ptáků u řeky Sommy. Obloha byla opět vymetená a po rozcvičce, snídani a sbalení stanů jsme se vydali na cestu dalším horkým dnem. Jeli jsme se podívat nejprve na vyhlídku, ze které jsou krásně vidět meandry Sommy. Po krátké procházce jsme pokračovali směrem na Thiepval, kde jsme navštívili památník I. světové války a poté poobědvali vepřové maso na mrkvi a bramborami. Dalším naším cílem bylo Dieppe, přístavní město, které se rozkládá už na břehu oceánu. Dojeli jsme tam v pozdním odpoledni, všechny děti se radostně vyhrnuly na pláž a hodinu se koupali ve vlnách Atlantiku. Poté  jsme si dali první večeři a odjeli ještě 10 kilometrů do vísky Varengeville sur Mer na pěkné odpočívado s posekanou loukou. Tam jsme snědli ještě druhou večeři - zeleninový salát - a děti si šly lehnout na plachty, rozložené pod stromy.

Den čtvrtý

V půl páté ráno nás všechny vzbudila bouřka. Museli jsme tak postavit rychle stany, ale i tak jsme měli do pár minut většinu věcí na spaní mokrých. Klučičí stan se podařilo udržet trochu v suchu a tak kluci ještě na chvíli usnuli. Holky měly ale stan úplně durch a tak zkusily s vedoucími pospávat v autobusu. Okolo 7:00 ráno jsme vstali a za občasného deště jsme se nasnídali, zbalili všechno do aut a vypravili jsme se zpět do Dieppe do Decathlonu. Tam jsme strávili hodinu a půl a dovybavili jsme se na nadcházející koupání v oceánu (boty do vody, další neoprény, surfové prkno...). Během dopoledne se udělalo zase horko. Od Decathlou jsme pokračovali směren na Fécamp. Tam si děti prohlédly moc pěkný přístav a kuchaři zatím připravili čínu s rýží. 5 kg masa pak zahučeno v dětech během 10 minut. Po obědě jsme doplnili zásoby v Carrefouru a konečně jsme zaparkovali v kempu. Chtěli jsme hned vyzkoušet vybavení do moře, ale když jsme k němu došli, plavčíci nám vysvětlili, že do něj nemůžeme. Večerní bouřka totiž zvedla hladinu kanalizace a ta se vylila do zátoky. Tak jsme se vrátili do kempu a všichni se pořádně osprchovali, dali si večeři a po večerním čtení z Bratrstva neohrožených šli spát. Podle místních máme v noci čekat další bouři. Vše jsme tedy řádně připevnili a jsme zvědaví, co nás ještě všechno čeká.

Den pátý

Tak, žádná bouře se v noci nekonala, úřady se spletly. Ráno jsme se ale probudili do zimy a mlhy. Rozhodli jsme se tedy vyrazit na celodenní výlet do Etrétatu. Po cestě jsme zvyšovali bojové dovednosti jednotky překonáváním ostnatých drátů, plížením se v jalovcích, kopřivách a ostružinách a přelézáním zamčené branky. Zbytek cesty vedl po pohodlné cestě na vrchu čtyřicetimetrového útesu nad hladinou Atlantiku. Na oběd přivezli kuchaři do Etrétatu vynikající boloňské těstoviny, děti se pak rozprchly nakoupit známky (zhruba za týden čekejte pohledy). Kluci pak dobyly ponton v moři. Kuchaři mezítím odjeli nakoupit a konečně vyzkoušet neoprány a surfové prkno, zatímco ostatní šli do kempu zpátky pěšky. Počasí se během dne radikálně změnilo. Zatímco ráno pěší jednotka byla vděčná za nepromokavé bundy, odpoledne potřebovala spíše krém na opalování a sluneční brýle. Za celodenní výkon byly děti povyýšeny (škoda, že vedoucí už povýšeni být nemohou :) ). Večer se opět zvedl vítr a teplota klesla, povečeřeli jsme tedy horkou a vydatno polévku. Potom děti vymýšlely reklamy na francouzská slova, jejichž význam neznaly. Všichni se moc bavili a vyhrál tým s reklamou na "moustache" (ten si protagonisté přeložili jako pastičku na myši). Pak už jen zuby, čtení a spát. Zítra se chceme jít na odpoledne opět koupat do oceánu, ale všechno záleží na počasí, které se tu mění z hodiny na hodinu.

Den šestý

Ráno nás probudila opět zima. Po vedru prvních tří dnů nám Normandie připomíná, že jsme opravdu na severu. Přes den se počasí opět měnilo velice rychle a tak je potřeba mít po ruce mikinu i krém na opalování. Je tu ale moc krásně a proměnlivé počasí je jen další část velkého dobrodužství, které tady zažíváme. Děti dopoledne nacvičovaly dobývání bunkru a zkoušeli střílet z airsoftových zbraní. Před obědem prošly dalším výcvikem - tentokrát v armádní kuchyni. Vedoucí i děti společně ukouleli na 280 bramborových knedlíků, které dnes byly na sladko a zítra nás čekají s uzeným a cibulkou. Po poledním klidu, kdy někteří hráli bendminton a někteří se jen tak povalovali, se trochu rozpršelo. Déšť ale rychle přešel a všichni jsme se šli podívat na odliv oceánu. Prošli jsme se po místech, kde jindy bývá vodní hladina a našli jsme spoustu mušlí, škeblí, krabů, sasanek, chaluh, řas a jiné mořské havěti. Potom děti hráli jednu hru ve městě a druhou po návratu do kempu. Po večeři se chlapci učili hrát poker. Následně jsme vyhlásili výsledky her, přečetli všechny nové vzkazy a poslali děti spát. Zítra opouštíme tento útulný kemp, směrem na Le Havre.

Den sedmý

Dneska jsme se rozloučili s prvním kempem, teplými sprchami a velice milými majiteli kempu. Ti nám již druhým rokem vyšli vstříc a dali nám výjimku z pravidla, nebrat velké skupiny. I letos si nás moc chválili a při odjezdu se ujišťovali, jestli přijedeme příští rok zase. Dopoledne jsme strávili na nákupech a na cestě přes přístavní velkoměsto Le Havre. Oběd jsme si dali na pláži s výhledem na několikakilometrovou průmyslovou zónu s ropnou rafinérií. K jídlu jsme měli bramborové knedlíky se slaninou a cibulkou. Odpoledne jsme si zahráli na pláži ringo přehazovanou a vojebal. K večeru jsme si prohlédli centrum překrásného rybářského městečka Honfleur. Na noc jsme se utábořili uprostřed vísky Herrouville, poblíž města Caen, do kterého zamíříme zítra.

Den osmý

Ráno jsme vstali brzy, abychom dorazili včas do muzea II. světové války v Caen. Muzeum je skvělé a veliké. Pojednává jednak o válce samotné, ale také o dějinách po roce 1945, studené válce a dalších vojenských konflitech od té doby. Obědvali jsme na parkovišti před muzeem (Chilli con carne s rýží) a pak jsme se vydali směrem na pláž Omaha - jedno z míst, kde 6.6.1944 zaútočili spojenecká vojska operace Overlord na nacisty, kteří okupovali Francii. Zde a na několika dalších plážích začalo osvobozování Francie. My jsme si vylodění připoměli prohlídkou německých kanonových baterií poblíž městečka Longues sur Mer. Pak už jsme se utábořili v kempu u Vierville sur Mer, kde strávíme další 3 dny. Kemp je 100 metrů od pláže, která je každý den díky přílivu a odlivu úpně jiná. Jednou se do vody musí jít 100 metrů po písku, jindy příboj zaleje celou písečnou pláž až k silnici. Ještě v podvečer jsme se s dětmi vydali do moře. V kempu jsou sprchy, bazén a máme tu klid na hry a odpočinek. Jen připojení je tu mizerné, proto píšeme vše až nyní.

Den devátý

V kempu je moc pěkně. Dnes se všichni kromě kuchařů vydali po snídani na výlet na Pointe du Hoc. Jde o třicetimetrový útes, na který zaútočili v den D jednotky Rangers. Ty měly za úkol umlčet dělostřelectvo na jejich vrcholu. Až doposud nám počasí přálo. Pár přepršek, ale jinak sluníčko nebo jen polojasno a poměrně teplo. Dneska se ale ochladilo a během dopoledne spadlo několik přeháněk. Na výlet ale ideální počasí. V jednu hodinu pro všechny přijel autobus a dovezl výletníky na oběd (těstoviny se smetanovou omáčkou a slaninou na paprice). Odpoledne opět teplo a slunce, takže program byl jasný: koupání - v bazénu i v moři, hry, sport a odpočinek. Děti dostaly šifru, kde zjistily, že zítřek bude dnem D v celém našem putování a že i je čeká "Vylodění v Normandii". Když jsme po večeři chystali večerní čtení, spustil se liják - první opravdový liják. Trval asi hodinu a půl. Všude se udělaly louže, cestičky v kempu jsou plné vody. Pod stany i v markýze je ale poměrně sucho a tak se ukládáme ke spánku. Jsme zvědaví, jaké počasí nám přinese ráno, kdy má začít "den D" - tedy vyvrcholení celé táborové operace Overlord.

Den desátý

Ráno jsme vzbudili děti ve 4 hodiny a začalo jejich vylodění. Počasí nám naštěstí přálo, na nebi jen pár malých mraků a zářící měsíc (den před úplňkem) naplňoval celý kemp přízračným světlem. Děti se v rámci akce nejprve musely navzájem najít v rozhlehlém kempu a odpálit světlici na pláži. Poté směrem od moře dobývaly bunkr a nakonec našly poklad a zajaly nepřátelského vojáka. Celá operace trvala přes 3 hodiny. Nakonec jsme dětem ovázali fingovaná zranění, která získali při dobývání bunkru. Následovala snídaně, rozdělení pokladu a pak jsme si šli ještě všichni lehnout. Před obědem se šly děti podívat do místního muzea na zbytky vojenské techniky z pláže Omaha. K obědu byla čočka s párkem a další program byl jasný: slavnostní nástup s vyhlášením výsledků celotáborové hry, konečné udílení hodností, koupání, odpočinek, koupání odpočinek.... Odpoledne si část dětí zahrála deskovou hru MEMOIR'44, která simuluje bitvy II. světové války. Stylově jsme pro ně vybrali scénář vylodění na pláži Omaha v rozšířené několikahodinové verzi a dětem se hra moc líbila. Až na to, že na rozdíl od historie jí zde vyhrála německá vojska. Po celý den se střídaly přeháňky se sluncem - Normanie nám dnes ukázala svou tradiční tvář. Zítra ráno se vydáváme směrem na východ - pryč od oceánu a blíže k vám všem.

Den jedenáctý

Dneska je program jasný. Jedeme. Ráno jsme posnídali bagety s rybičkovou pomazánkou, sbalili všechno do aut a vyrazili od moře pryč. Jen co jsme vyjeli, spustil se déšť. Nedošlo tak na naplánovou vyhlídku na pontony, kterými spojenci dostávali na břeh těžkou techniku. V dešti jsme pak jeli celý den s přestávkami na svačinu a oběd (pauza na oběd nás obvzláště vypekla - zmokli jsme při vaření rizota jak slípky). Taky jsme zastavili ve dvou obchodech, nakoupit potraviny a dárky. Zpestřením cesty byl přívoz přes Seinu ve městě Duclair. Večer jsme se utábořili na moc pěkném místě na kraji lesa poblíž městečka Clermont. K večeři jsme měli bagety s krabí pomazánkou. Zítra se těšíme na Asterix park a pak poračujeme v cestě za vámi. Až budeme tušit více o čase příjzdu, dáme vědět. Pokud vše půjde podle plánů, mohli bychom dorazit již okolo poledne (dříve zřejmě ne). Dáme všem rodičům včas vědět SMS zprávou.

Den dvanáct a třináct

Ráno jsme se probudili po sedmé hodině, rychle jsme se nasnídali a všechno zabalili do autobusu. Cesta do Asterix parku trvala něco přes hodinu. Po počátečních byrokratických potížích jsme se okolo půl jedenácté dostali dovnitř. Děti tam strávily v podstatě celý den - jen s pauzou na oběd (párky s kaší). Některé navštívily všechny hlavní atrakce, včetně delfinária. Řidiči si stačili odpočinout a dopsat zprávy, protože máme konečně mobilní signál na internet. V Asterix parku jsme byli až do šesti do večera. Pak jsme zajeli ještě do obchoďáku (někteří nestačili den před tím koupit dárky) a okolo osmé večer jsme se vydali na dlouhou pouť domů. Až ve 3 v noci jsme přejeli hranice Francie a Německa, na dálnici jsme pak udělali pár zastávek na výměnu řidičů a na záchod. O půl sedmé jsme snídali a nyní jsme na Rozvadově u McDonalda, někteří podruhé snídáme, regenerujeme se na poslední kus cesty a těším se na vás na všechny! SMS rodičům byla zaslána, příjezd jsme naplánovali na jednu hodinu po poledni, ale protože jsme se nedostali do žádných dopravních komplikací, vypadá to, že přijedeme i dříve. Vyložení autobusu a roztřídění věcí bude ale chvíli trvat, takže si klidně pro děti můžete přijet až v tu jednu hodinu.

Francie sever 2012

Video z výjezdu

 

Tímto Vás vítáme u sledování druhého letošního výjezdu do Francie. Tentokrát půjde o severní trasu, jejímž cílem je Normandie. Připomínáme, že se můžete vlevo přihlásit pro odběr novinek přímo do e-mailové schránky a v pravém sloupci naleznete vzkazník, pomocí kterého můžete posílat své pozdravy dětem i vedoucím. Ty předáme vždy večer, když budeme připojeni k internetu. Nezbývá než vám popřát - příjemné čtení.
 

Den první

Přes noc jsme úspěšně přejeli Německo, s několika zastávkami na jídlo, tankování a výměnu řidičů. Až na drobnou komplikaci na parkovišti při couvání (nic vážného) proběhla cesta hladce. Děti pospávaly nebo si povídaly, podle toho, jak je které zastavení připrobudilo. Po 7 hodině ranní jsme dorazili do Sierk-les-Bains, kousek za hranicemi Francie. Posnídali jsme každý ze svých zásob a děti se pak vydaly s vedoucími se na prohlídku krásného starobylého hradu. Řidiči se ukládají k spánku. Po desáté hodině budeme vyrážet směrem na Sedan. Po dopoledním odpočinku v Sierk-les-Bains jsme se vydali do Sedanu. Narozdíl od loňského roku byl celý dnešek neskutečně horký, teplota se během dne vyšplhala až na 35 stupňů Celsia. V Sedanu jsme tedy navštívili velice rádi první klimatizovaný Decathlon. Byl sice malý, ale i tak si někteří dokoupili potřebné i méně potřebné outdoorové vybavení. Díky velikému vedru jsme vzdali původní plán (navštívit velkolepé hradby v Sedanu) a zamířili jsme se rovnou městečku Renwez, za kterým se rozkládá "Jezero u Starých Kováren" - jak nám přeložil Martin. Na jeho břehu jsme se utábořili a ve stinném hájku jsme se jali vařit zeleninovou polévku k večeři. Děti se mezitím vykoupaly, zahrály si karetní hru Bang a další zajímavé hry. Po večeři si vyslechly od Zuzky část příběhu z "Bratrstva neohrožených" a v zapadajícím slunci se uložily ke spánku.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now