Den druhý

Noc v teto nadmořské výšce byla opravdu chladná. Ráno jsme si uvařili teplý čaj a po vydatné snídani jsme se prošli po vrcholu hory, zatímco druhá skupina uvařila oběd do termoportu. Ten jsme si vychutnali na nádherném odpočívadle při cestě do Avignonu. V Avignonu jsme navštívili Decathlon a dokoupili zásoby v hypermarketu. Večer jsme hráli hry v Arles a na noc jsme se vydali přespat na naši známou pláž za Salinem, kde nás přivítali plameňáci. Po večerním koupání jsme ještě chvíli seděli na dekách, povídali a pojídali různé dobroty.

 

1/3

Den třetí

Ráno nás v Salinu vzbudila písečná bouře a tak jsme se rychle sbalili a pokračovali přes Camarque do St. Marie. Cestou jsme na odpočívadle vysypali písek ze zavazadel, nasnídali se a uvařili oběd. Zbytek dne jsme trávili koupáním v moři a procházkou po nádherném městečku, kde zrovna probíhaly oslavy. Všude bylo plno lidi v krojích a na koních. Nádherná atmosféra Camarque se vším všudy. Večer jsme navštívili starobylé městečko Aigues Mortes ležící uprostřed hradeb s pitoreskními uličkami. Pak už jsme najeli na dálnici a pohodlně se přesunuli do blízkosti španělských hranic, před kterými jsme sjeli mimo civilizaci a uložili se ke spánku. Jediné problémy, které nás zatím potkaly jsou: zapomenuty kyblík sádla na Mont Ventoux - to nám komplikuje vareni, a zkažená polovina masa díky velkému horku - to nám také v jídelníčku chybí. Jinak vše probíhá standardně.

1/4

Den čtvrtý

Ráno po snídani podnikáme výlety po pobřeží, u kterého jsme přespali a část týmu připravuje do termoportu oběd. Poté se pohodlně po dálnici přesouváme do malebného městečka Cadaqués, před kterým si na odpočívadle vychutnáváme maso s mrkví. Pak trávíme odpoledne procházkami po městečku známému díky Salvadorovi Dalímu. Večer zadáváme do navigace cíl Montserrat. Cestou dokupujeme potraviny v Lidlu a naftu na benzínce. Těsně před cílem projíždíme rozsáhlou spálenou krajinou, kde hlídkují milice. Vedro si tu vyžádalo svou daň. Naše vyhlídnuté parkoviště je uzavřeno, neboť je zakázán vstup do lesa. Jedeme tedy pohořím blíže ke klášteru a nacházíme po tmě menší neuzavřené odpočívadlo i se stolky, u kterých si dáváme večeři. Začalo drobně mrholit a tak na noc rozbalujeme stan.

 

D04.jpg

D04.jpg

Den pátý

Po snídani většina vyrazila na celodenní výlet. Prošli pohoří Montserratu kudy to bylo z bezpečnostních důvodů možné až ke klášteru. Jelikož na cestu měli pouze studený oběd, přišla po návratu na odpočívadlo vhod masová směs, kterou připravil František s Tomem odpočívající celý den na odpočívadle. Pro upřesněni: oběd se v těchto podmínkách (malý vařič, silný vítr, 18 strávníků) připravuje 3,5 hodiny, takže odpočinek nebyl zas tak dlouhý.

 

1/9

Den sedmý

Cesta z Barcelony vedla po pohodlné dálnici, kterých je ve Španělsku dost zdarma. Okolo půlnoci jsme z dálnice sjeli do jednoho městečka, kde jsme našli odpočívadlo, na kterém jsme se uložili ke spánku. Druhý den jsme udělali velký úklid autobusu i osobních věcí a uvařili oběd do termoportu, vrátili se na dálnici a pohodlně dojeli do Alquézaru. Je to místo, které rozhodně všem doporučujeme navštívit. Nádherné, středověké město ve skalách, obklopené různými kaňony, ve kterých jsme se procházeli a koupali. Pak jsme popojeli ke krásnému hradu uprostřed nádherné krajiny před Huescou, kterou zítra chceme navštívit. Našli jsme místo na spaní, dali si večeři a prošli se po okolí, které zalévalo zapadající slunce.

 

Den osmý

Dnes nás déšť vzbudil už v 5.30. Rychle jsme vše sbalili a ještě po tmě jsme vyrazili do nedaleké Huesci, jejíž centrum jsme křížem krážem projeli a zjistili, že neposkytuje nic zajímavého k osobní prohlídce. Z auta jsme tedy nevystoupili a pokračovali do města Jaca. V centru města se nám podařilo najít stání pro auto vedle parku s altánkem, v němž jsme se mohli nasnídat a ve chvílích, kdy nepršelo, jsme si prohlédli hezké centrum města. Před návštěvou Pamplony jsme nejprve zavítali do Decatlonu, u kterého jsme se i naobědvali. Pamplona je moc hezké město, které rozhodně za návštěvu stojí. Na večer jsme se vydali směrem na město Donostia. Padesát kilometrů před městem jsme odbočili do hor, abychom v klidu rozdělali stany a pořádně se vyspali. Všude mlha, zima a tak si v nadmořské výšce 1000 m.n.m. vaříme krupicovou kaši a čaj. Večer popíjíme horký čaj ve vyhřátém autobusu a sledujeme na jeho LCD panelu film Dobytí severního pólu.

 

 

Den šestý

Den šestý byl plný překvapení. Večer jsme ulehali na zem do zákrytu za autobus, jelikož vál velice silný vitr. Ten během noci ustal, ale ráno nás probudil déšť a tak jsme museli rychle sbalit své věci, naházet je do autobusu a pokračovat dál v cestě. Naším prvním cílem byl Lidl na okraji Barcelony, kde jsme potřebovali dokoupit potraviny. Tři hodiny na parkovišti u Lidlu, kde už naštěstí nepršelo a pro občasné přeháňky tu byla stříška, jsme si krátili sušením věcí a snídaní. Po nákupu jsme přejeli na Montjuïc, kde známe výborné parkoviště i s vodou. Doplnili jsme zásoby vody, umyli nádobí a vyrazili do Barcelony. Zatímco se většina členů výpravy pod vedením Etky a Evči pachtila po různých pamětihodnostech tohoto krásného města, vychutnávali si Tom a Koochy nádherné teplé a čisté moře přímo v centru města. Po návratu k autu tak byli odpočatí a připravení na nová dobrodružství, která na sebe nenechala dlouho čekat. Když jsme došli na sraz k autu, zjistili jsme, že náš autobus má vymlácené jedno sklo u předních dveří. Kombinací Boží ochrany a důslednosti našeho dvorního servisního technika, který do autobusu nainstaloval kvalitní zabezpečení s tlakovým čidlem, byl nájezd zlodějů odrazen a nám se nic neztratilo, i když bylo v autobuse vybavení a hotovost za několik set tisíc korun. Koochy strávil celý večer na policii, kde zjistil, že bylo takto vykradeno více aut a sama policie se divila, že jsme o nic nepřišli. Společnost Cool Wood, pod osobním vedením svého jednatele, vyrobila nové funkční designové okno, které by záviděl i Pininfarina, takže jsme se mohli okolo deváté rozloučit s noční Barcelonou a vyrazit směr Alquézar.

 

1/16

Den devátý

Vzbudili jsme se do chladného rána vysoko v horách a nikdo si v tu chvíli nepředstavoval, že za několik hodin se budeme smažit na pláži. Pospali jsme si skoro do desíti hodin, takže během pozdnější snídaně nám bylo už celkem teplo, zlepšila se i viditelnost a tak jsme se vydali na vrchol hory, na které jsme večer ulehli. Po prohlídce kláštera St. Miguel, který byl na samém vrcholu a ze kterého byly nádherné výhledy do okolí, jsme vyrazili směrem k našemu hlavnímu cíli cesty. Donostia je nádherné letovisko plně vzrušující atmosféry. Nejprve jsme vyhledali Carrefour a dokoupili různé zásoby. Potom se nám podařilo najít parkování hned u pláže. Tam jsme si dali grilovaná kuřata s bagetou a celé odpoledne jsme se koupali v krásném čistém moři. Po večeři jsme se vydali do města nasát jeho unikátní atmosféru. Kolem jedenácté jsme našli místo na přespání v kopcích nad Donostiou s nádherným výhledem na moře.

 

 

 

Den desátý

Ráno se probouzíme na kopci, ze kterého je vidět všude kolem jen moře. Krajina připomíná tu, kterou známé z Normandie. Za námi se pasou krávy, do zvonění jejich zvonců si vychutnáváme snídani a teplo vycházejícího slunce. Po snídani sjíždíme zpět na naší pláž v Donostii, kde trávíme ve vlnách skoro celý den s občasnými procházkami do města na zmrzku. Večer se vracíme na naše místo na vrcholku hory nad mořem. Sledujeme nádherně se zabarvující západ slunce a k večeři si dáváme nohu-prešut, chorizo, fluet, sýry a různé omáčky. Kolem jedenácté hodiny se zvedá vítr a tak raději stavíme stany za bečení pasoucích se ovcí na protějším kopci.

 

Den jedenáctý

Ráno se probouzíme opět s krásným výhledem na moře za hezkého počasí a proto jde většina po snídani na procházku po pobřeží. Malá skupinka pak uklízí autobus a připravuje oběd do termoportu. Po obědě opouštíme Španělsko a míříme do krásného městečka St. Jean de Luz. Zbytek dne trávíme koupáním v moři a procházkami po městě. Večer dokupujeme zásoby v Lidlu a vyrážíme kamsi do Pyrenejí, abychom našli vhodné místo k přespání. Jelikož se schyluje k dešti, musíme počítat s místem dost velkým pro postavení stanu a trochu opuštěným, abychom nikomu nepřekáželi. Přesně takové místo nacházíme za městečkem Ascain. Po stavbě stanu si dopřáváme krupicovou kaši, prešut, bagety, olivy a usedáme do autobusu, abychom si udělali letní kino a pustili České nebe.

 

Den dvanáctý

Většinu noci nám pršelo a blesky osvětlovaly vnitřky stanu. Ráno jsme uvařili teplý čaj a snídani si dali ve stanech, protože stále pršelo. Podařilo se nám v dešti naskládat věci do auta, mokré stany hodit do uličky a vyrazit dál. Jelikož déšť neustával, navštívili jsme v Biarritz pouze Decathlon a pokračovali dál po naší trase. Když ustal déšť, zastavili jsme na krásném dálničním odpočívadle, udělali oběd a vysušili stany. Odpoledne jsme dorazili k jezeru Le Lac, které známe z naší cesty po Francii v roce 2013. Na pláži jsme si dali dobré jídlo, kompot a zmrzlinu. Jelikož se počasí zlepšilo, mohli jsme se až do večera koupat a hrát volejbal s místními Frantíky.

 

Den třináctý

Probouzíme se do teplého rána na pláži, kde jsme večer rozdělali stany, aby pořádně proschly a také pro jistotu, kdyby znovu pršelo. Po snídani se koupeme v jezeře, přebalujeme věci a vaříme oběd do termoportu. Po klidném dopoledni nasedáme do auta a přesouváme se na Dunu de Pyla. Před výstupem na ní se posilňujeme obědem a pak si už užíváme písku. Skáčeme, běháme po svazích duny, jak komu síly stačí. Já (Tomáš Ružička) jsem rád, že tam vylezu a kochám se krásnými výhledy na okolí. Pak se s jednou zastávkou v posledním Decathlonu přesouváme do Bordeaux, kde dokupujeme palivo, zásoby a dárky v posledním velkém hypermarketu a začínáme se pomalu přesouvat do Čech. Asi na padesátém kilometrů za Bordeaux zastavujeme na krásném odpočívadle, kde si při zapadajícím slunci dáváme olivy, fluety, chorizo a prešut s bagetou. Pak ještě pokračujeme do půlnoci v cestě a ukládáme se ke spánku do spacáku za jednou mýtnicí, skrze kterou se dostáváme mimo dálnici do většího klidu.

Den čtrnáctý

Po snídani jsme zajeli do nejbližšího Lidlu, kde jsme nakoupili zásoby Panaché domů. Pak jsme jeli asi 200 km do Vichy. Dali jsme si tři hodiny na procházku, zmrzlinu a nakoupili místní vyhlášené bonbony. Na odpočívadle za městem jsme měli pozdější oběd, ke kterému byly párky s bramborovou kaší. Na večer jsme dojeli k řece za městem Dole, kde známe krásné piknikové zázemí, jenž nám posloužilo pro poslední noc. Další den jsme pohodlně přejeli Německo a v podvečer dorazili do Prahy.

 

Španělsko 2015

Video z výjezdu

 

Den první

Pohodlně jsme přejeli Německo a ve Francii pokračovali po dálnici, což nás na jih stálo asi 70€ za dálniční poplatky, nicméně jsme si velmi zkrátili časově cestu. Okolo 17:00 už jsme skákali ze skal v řece Ceze. Večer jsme v nedalekém městečku doplnili vodu a vyrazili na nejvyšší horu Provence Mt. Ventoux vysokou cca 1900 m.n.m. Vrcholek je pouze kamenitý bez vegetace. Právě na samém vrcholku jsme zaparkovali na kamenitém plácku a za posledními trsy kleče rozrovnali karimatky. Pod námi svítila různá města, nad námi hvězdy a občas kolem nás proplul malý mrak. Po dvacetičtyřhodinovém cestováni se okolo jedenácté ukládáme ke spánku.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now