NÁŠ PŘÍBĚH

NÁŠ PŘÍBĚH

HISTORIE

Vznik

 

Jednota bratrská (celosvětově Unitas Fratrum nebo také Moravská církev) je nejstarší protestantskou církví. Po utichnutí husitských bouří se malá skupinka křesťanů v čele s bratrem Řehořem odebrala do Kunvaldu v severovýchodních Čechách a v roce 1457 vznikl první sbor Jednoty bratrské. Z malého, nenápadného společenství se později rozrostla církev, která se v mnoha ohledech nesmazatelně zapsala do dějin nejen českého národa.

 

Český jazyk

 

Jednota bratrská nebyla uzavřeným společenstvím, ale významně se zasadila o rozvoj celé tehdejší společnosti. Bratrský biskup Jan Blahoslav položil základy české gramatiky. Čeští bratři s Blahoslavem v čele přeložili do češtiny Bibli. Tento počin byl významný nejen z náboženského a kulturního hlediska – český národ byl 5. národem na světě, který měl vlastní překlad Bible z původních jazyků – ale i z hlediska jazykového. Bible kralická pomohla později v době národního obrození zrekonstruovat moderní češtinu a její gramatická pravidla.

Školství

 

Jednota bratrská zasahovala i do společenského dění. Nesporný je její obrovský vliv na školství. Vždyť Jan Amos Komenský, učitel národů, byl jejím významným biskupem. Komenský položil základy moderní pedagogiky a jeho názory, metody a inovace ve školství jsou používány dodnes. Bratrské školy byly otevřené pro všechny děti bez ohledu na vyznání. Vzdělávány byly i dívky, což bylo v té době neobvyklé.

 

Zdravotnictví

 

Další oblast, ve které se Jednota bratrská angažovala, bylo lékařství a sociální práce. Bratři například zakládali špitály a mezi významné lékaře patřil Jan Černý. Ten vydal “Spis o nemocech morních''. Knihu napsal česky, aby byla dostupná každému. Šlo o odbornou knihu, která nebyla více než 100 let nikým překonána. Jeho dalším významným dílem byl Herbář, který vyšel v roce 1517. Tato kniha patřila mezi nejvýznačnější spisy tehdejší doby. Další důležitou osobností byl lékař Jan Jesenius., který studoval lékařství ve Wittenbergu a v Padově. Zaměřil se anatomii a chirurgii a později se stal rektorem a kancléřem Univerzity Karlovy v Praze. Byl osobním lékařem krále Matyáše a také císaře Rudolfa II. Jako první uskutečnil veřejnou pitvu a přispěl tak významně k rozvoji anatomie. 

Pronásledování

 

Jednota bratrská se náboženské svobodě příliš dlouho netěšila. Krutá protireformace po bitvě na Bílé Hoře znemožnila její existenci, stejně jako všech ostatních protestantských církví. Mnoho lidí opustilo vlast. Někteří zůstali doma a snažili se v tajnosti svou víru uchovat. Byli posilování ze zahraničí, povzbuzováni Písmem a inspirováni tajnými setkáními. Tímto způsobem přežili celé století.

 

Znovuobnovení

 

V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které zachovaly tradice původní Jednoty, našlo pod vedením Christiana Davida útočiště v Sasku, na panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa. Vystavěli zde osadu, kterou nazvali Herrnhut (místo, které střeží Bůh), česky Ochranov. Zinzendorf se snažil, aby splynuli s luterskou církví, ale oni se chtěli řídit řády Jednoty bratrské i za cenu, že budou nuceni opět odejít a znovu hledat svobodu. Když se Zinzendorf blíže s bratrskými řády seznámil, umožnil jim setrvat a dokonce se k nim připojil. Jako den obnovy Jednoty bratrské se připomíná 13. srpen 1727, kdy vylití Ducha svatého osadníky sjednotilo a jejich život nabral nový směr. Mnozí se vydali na misijní cestu až na druhý konec světa, jiní vyrazili povzbudit ty, kdo zůstali v Čechách a na Moravě. Sloužili druhým bez ohledu na strádání, oběti, hlad, nemoci a často i smrt.

Misie

 

V roce 1732 byli z Ochranova vysláni první misionáři k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, do Laponska a Gruzie, k Indiánům do Surinamu v Jižní Americe a do Georgie v Americe severní, ke Křovákům do Jižní Afriky, do Guineje, do Estonska, Litvy a do Ruska, do Alžíru, na Cejlon, do Rumunska a Konstantinopole. Nezastavila je žádná nebezpečí a šli dál do Egypta, Etiopie, Indie, na Labrador, Jamajku, do Nikaragui a Austrálie. Mnohé země, například v Karibiku, považují Moravskou církev za zakladatele jejich civilizace (podobně jako my dnes hledíme na věrozvěsty Cyrila a Metoděje). Moravané těmto lidem pomáhali ke svobodě, ve vzdělání a sociální péči, zakládali školy a nemocnice. Jednota bratrská dodnes působí jako Moravian church nebo Iglesia Morava ve 35 zemích světa na 4 kontinentech.

Návrat

 

Jednota bratrská se mohla vrátit do českých zemí a obnovit práci až po roce 1861. Jako první založila sirotčinec v Čermné v Orlických horách. V roce 1870 vznikl první sbor v Potštejně. V počátcích nesměla Jednota užívat své původní jméno, byla státem uznána pod jménem „Evangelická církev bratrská“, a teprve od roku 1921 se opět směla používat název Jednota bratrská. 

 

Současnost

 

V současnosti je česká Jednota bratrská jednou z 21 provincií světové Jednoty bratrské. Působí v mnoha městech a obcích České republiky. Jednotlivé sbory přinášejí do míst, kde působí, mnoho rozličných aktivit. Mezi nimi například mateřské, základní a střední školy, mateřská a rodinná centra, nízkoprahové a volnočasové kluby, kluby pro všechny generace – dětmi počínaje a seniory konče, kreativní a turistické kluby, občanské poradny, diakonie, preventivní organizace a mnoho dalších.

 

Nejen v naší historii, ale i současnosti, můžeme najít lidi, kteří bez ohledu na vlastní pohodlí, nebo zisk pomáhají druhým a zastávají ty správné hodnoty, díky kterým se naše společnost posouvá dál. Lidé často neznámí, protože jim nejde o jejich jméno, přesto jejich životy inspirují druhé.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now