J. A. Komenský

Žijeme v podobně převratné době jako Jan Ámos Komenský, který je i po čtyřech stoletích stále uznáván jako významný filosof a učitel. Přesto většina lidí nechápe, jaký byl hlavní záměr jeho práce, který zůstává i dnes nejdůležitějším odkazem jeho díla. Potřebujeme nejen Komenského názory na výchovu, ale také jeho hodnoty, které nám pomohou zorientovat se v dnešní době a zanechat podobný odkaz dalším generacím, jako zanechal Komenský nám.

Letos v březnu uplyne 422 let od narození Jana Ámose Komenského. Komenský žil v době mnoha změn, v době, kdy se vytvářely základy novodobé evropské společnosti. Doznívaly staré středověké struktury a rodil se novověk, v celé evropské kultuře docházelo k výrazným změnám, objevily se prvky nového, racionalistického myšlenkového směru - osvícenství, zdůrazňujícího možnosti lidského rozumu a vědy. Evropská věda a vzdělanost procházela zásadním vývojem. Rostl odpor vůči církevním dogmatům, který byl posilován převratnými objevy v astronomii a medicíně, které vybízely společnost k vytvoření nové vědy i nového systému vzdělávání. Proto bývá Komenského doba nazývána "vědeckou a myšlenkovou revolucí 16. a 17. století". Komenský se dokázal v této převratné době zorientovat, přinést určitou strukturu i směr do výchovy a vzdělání člověka a ukázat tak, že tyto objevy a vzdělání nejsou v rozporu s vírou, ba naopak se významně doplňují. Komenský byl reformátor, který měnil vzdělávací systém, setřídil potřebné učivo a motivoval lidi k všestrannému rozvoji i lásce k Bohu. I my dnes žijeme v době plné změn, vynálezů a nových technologií, nečekaných komunikačních možností, objevů a racionalizace. Centralistické vlády komunismu padly a do naší svobodné společnosti přicházejí nové možnosti i nebezpečí.

Žijeme v době, kdy hodnoty zastávané Komenským jsou postupně pošlapávány liberálními zákony Evropské unie a z Komenského odkazu zůstává jen pár hezkých myšlenek a frází. Díky dílu, které po Komenském zůstalo, se o něm hovoří jako o zakladateli moderní pedagogiky. Dodnes se po něm z tohoto důvodu jmenuje mnoho vzdělávacích zařízení. Komenského známe jako člověka, který rozpracoval základní didaktické principy, které jsou dosud platné a populární. Hlavním je princip názornosti, dle něhož by měly být všechny pojmy a informace předávány dětem názorným způsobem, dále zdůrazňuje princip systematičnosti, který hovoří nejen o návaznosti informací v rámci jednotlivých předmětů, ale i mezioborově. Principem aktivnosti rozuměl především potřebu vycházet ze zájmů žáků a probouzet jejich přirozenou zvídavost.

Princip přiměřenosti pak znamená nutnost respektovat při výuce věkové a individuální zvláštnosti žáků. Zajímavé podněty přináší Komenský také do oblasti školské organizace. Školu mateřskou (do šesti let) chápal jako intenzivní výchovu v rodině, proto načrtl maminkám v Informatoriu školy mateřské, jak úspěšně rozvíjet výchovu dětí v rodině a připravovat je pro školní docházku. Následovala škola obecná v mateřském jazyce a od 12 do 18 let škola latinská v univerzálním světovém jazyce, od 18 do 24 let akademie, na které se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Byl to Komenský, kdo přinesl princip rovného vzdělání pro všechny, bez ohledu na věk, pohlaví či národnost, princip postupného opouštění konkrétního a postupování k abstraktnímu, systém na sebe navazujících učebnic a kdo zdůrazňoval celoživotní vzdělávání i po ukončení těchto čtyř vzdělávacích stupňů. Revoluční je jeho učebnice latiny i dalších cizích jazyků Brána jazyků otevřená, která umožňuje současně učit věcem i slovům a neoddělovat jazykovou výchovu od poznávání skutečnosti. Zajímavá je i Škola na jevišti tvořená souborem didaktických her, kterými chtěl Komenský přiblížit žákům poutavou formou některé jevy z různých oblastí. Komenský ve svém díle vytvořil a popsal ucelený výchovný systém, jehož hlavní výchovný cíl viděl, v duchu své vlastní víry, v přípravě k věčnému životu. Komenský spojuje vzdělání s výchovou a z toho vyplývá i jeho pojetí školy jako "dílny lidskosti", která má nahradit v té době běžné středověké školství "mučírny ducha". Dílo a názory Komenského jsou zdrojem poučení i inspirace, které je stále studováno po celém světě. Proto existuje specifická vědecká disciplína komeniologie a ta se jeho odkazem a dílem aktivně zabývá. Přesto to nejdůležitější, co formovalo jeho život, dávalo smysl jeho práci a je hlavním záměrem jeho díla, zůstává mnohými přehlíženo. Po staletí si lidé z díla a odkazu Komenského berou jen to, co se jim hodí, a nevnímají jeho dílo komplexně. I dnes používáme jeho myšlenky a principy, aniž bychom rozuměli jejich podstatě. Celá jeho pedagogická soustava, ba celé jeho myšlení a dílo směřovalo totiž bezvýhradně k lepšímu poznání a přijetí Boha - "cíl člověka jest věčné s Bohem blahoslavenství" (Didaktika). Pokud budeme Komenského považovat jen za filozofa učitele a přijmeme pouze část jeho myšlenek, nebudeme je nikdy schopni aplikovat tak, jak jejich autor sám zamýšlel. Komenský vyrůstal a studoval na bratrských školách (školách Jednoty bratrské), stal se služebníkem této církve a vše, co dělal i jak myslel, bylo ovlivněno jeho osobním vztahem k Bohu. Smrtí Komenského, posledního biskupa staré Jednoty bratrské, se uzavřel vývoj české reformace, která se snažila obnovit osobní vztah lidí s Bohem. S nástupem osvícenství a české rekatolizace, začal vliv Komenského díla i osobní víry lidí rychle slábnout. Komenský byl v naší zemi později prezentován už jen jako vlastenecký symbol protihabsburského boje a reformačních tradic. Proto se ke Komenskému demonstrativně hlásila protirakouská opozice a později i první zahraniční odboj v čele s Masarykem, který svůj inaugurační projev na Pražském hradě v prosinci 1918 začal citací z Kšaftu Jednoty bratrské. Plný rozvoj Komenského myšlenek zastavil nástup komunistické diktatury. Ta ho na jedné straně vyzdvihovala jako pokrokového pedagoga, údajného předchůdce socialistické školy, na druhé straně bránila vydávání a překládání Komenského spisů, a to pro jejich "reakční náboženský obsah". V Komenského díle však nejde oddělit náboženský a pedagogický obsah, protože Komenský se zabývá člověkem jako komplexní bytostí a řeší všechny jeho potřeby. Komenský není jen pedagog, byť na výchovu klade ve svém díle silný důraz. Komenský je křesťan, jehož myšlenky vycházejí z jeho víry a Bible. Svět bez Boha nemohl Komenský přijmout. Jen Bůh je zdroj dobra, moudrosti a spravedlnosti, původcem a zárukou vesmírné harmonie a člověk, stvořený k obrazu Božímu, je povinen tyto hodnoty rozvíjet. Vykupitel, Ježíš Kristus, je potom prostředníkem k novému životu člověka. Komenský se i přes svou víru aktivně zajímal o vědecký rozvoj, ale varoval před jednostranným zneužitím vědy. Jediným cílem vědy má být pomoc lidem, jinak dle něj není potřebná.

Komenský byl hrdý na lidské vynálezy a věřil, že přispějí k pokroku, nestal se však vědcem pracujícím v klidném ústraní stranou společenského dění. Po svých studiích působil jako kazatel sboru, ve kterém přicházel do styku s různými lidmi a jejich problémy. Právě touha pomoci lidem ho vedla k aktivitě a veřejné činnosti. Školu chápal jako místo výchovy a vzdělání člověka, kde člověk poznává sebe i svět jako svobodná bytost, plně odpovědná za své jednání Bohu. Církev chápal Komenský jako pevnost pravdy a osobní vztah s Bohem jako důležitou podmínku pro naše smysluplné životy.

KONZERVA_logo_gray.png
  • Sledujte nás na Facebooku
  • Sledujte nás na Youtube

Zakladatelem Komunitního centra je Sbor Jednoty bratrské v Praze.

Navazujeme na tradici i hodnoty našich předchůdců (J. A. Komenského, Jana Blahoslava a dalších), kteří obdobně sloužili ve své době svým součastníkům, využívajíce k tomu nejmodernějši technologie a poznatky tehdejši doby. Naše služby a základnu sborového domu i se zahradou nabízíme také různým skupinám, pro které rádi uspořádáme semináře, teambuildingové akce a kreativní dílny přímo na základě jejich konkrétních potřeb.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now