ŽENY, KTERÉ STOJÍ ZA POPULARITOU PARFÉMŮ

Prvním parfumérem byla íránská žena jménem Taputti, která smísila oleje s ovocem a vytvořila tak první známý parfém. V Egyptě se pak běžné používaly oleje na balzamování a největšího rozkvětu dosáhly parfémy za královny Kleopatry. Markus Aurelius od ní do Říma přivezl recepty, jak získávat vonné esence. V Římě vzniklo pojmenování “profumo" - skrz kouř, jelikož Římané používali různé vonné složky na pálení, čímž vytvářeli vůně ve svém okolí. Středověká města byla plná krys, odpadky se vylévaly na ulici a všude vládl smrad. Proto lidé hojně používali esenciální oleje na přebytí všudypřítomného zápachu. Kryštof Kolumbus i Marco Polo dovezli nové esence a suroviny ze svých cest a dali tak podnět k vzniku nových exotických vůní. Na své cestě z Florencie se Kateřina Medicejská zastavila v Grassu, kde se vyráběly rukavice, a ty své namočila do výtažku z levandule, aby svedla francouzského krále.

Tento postup vyvolal v Paříži obrovské nadšení a způsobil další rozvoj parfemářství. Všechny parfémy se vyráběly z esenciálních olejů, ovoce, kytek… až do roku 1921. V tomto roce se rodí současná parfumérie spolu s parfémem Chanel No. 5 a dalšími. Coco Chanel toužila nabídnout moderním ženám parfém, ve kterém nebudou cítit květiny. Tento parfém pro ni vyrobil chemik Ernest Beaux a v parfemářství znamenal použitím syntetických složek další milník. Začíná nový věk parfumérie.